 |
||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
| D5 Po dálnici číslo pět, chtěl jsem zrovna dneska jet, když tu zvoní telefon, jak já nesnáším tenhle tón, a tak jsem to zved. Ve sluchátku ženskej hlas, neruším vás někde snad, dělám průzkum bydlení, prosím jen malý strpení, tak jsem jí s tím sek. Po pár mílích zvoní zas ten krám, jen pár otázek vám dám, co se týče spoření a dál už jen samý žvanění, tak jsem jí s tím sek. Jedu dál a jsem už zmoženej, mobil zvoní jako splašenej, slušnou půjčku chtěj mi nabídnout, určitě se můžem dohodnout, tak jsem jim s tím sek. |
V dálce vidím světla motelu, mobil zvoní, ale už ho neberu, volá holka, co mám rád, to se ale nemělo stát, moc jsem jí měl rád. A když mám zas někdy jet, po dálnici číslo pět, mobil už si neberu, nechci bejt zas v průseru. |
|||||||||||||||
